středa 14. září 2011

Návod: Polaroid a dírková komora, aneb když má na vás i Polaroid příliš kvalitní optiku ;-)

Přinášíme vám návod, jak si vytvořit dírkovou komoru na Polaroidových zádech a vyzkoušet si tak něco naprosto exkluzivního! Jestli se vám líbí, jakou pozornost přiláká klasická SX-70, po tomhle článku ji možná ještě rádi vyměníte za obyčejnou papírovou krabičku s Polaroidovými zády ;-) Pinhole je nejjednodušší fotoaparát, jaký si dokážete představit.. a právě proto má fascinující výsledky. Přečtěte si návod, který pro nás napsal fotograf Benn Murhaaya.

Tento návod uvádí, kterak si z polaroid zad pro středoformátový aparát postavit dírkovou komoru. Všechny úpravy jsou vratné a nedojde k žádnému poškození polaroid zad.

Bylo to koncem léta a už přes měsíc jsem čekal, až se mi objektivy na Mamiyu RB67 vrátí z opravy. Torzo tohoto monstra se dvěma 120kovými zády, jedním 220kovým a jedním polaroidím se mi válely ve skříni. Dostal jsem nápad, který postupně nabýval jasných obrysů. Postavím si dírkovou komoru na polaroid. Díky zádům na pack filmy je půlka práce hotova a zbývá jen udělat "objektiv". Skoro jsem z toho nespal a těšil se na další den.

Cestou z práce jsem nakoupil pár potřebných surovin. Cable bindery a nápoj v plechovce, který jsem si v průběhu stavby vychutnával. Pár dalších věcí jsem měl doma. Malá rekapitulace toho, co je na stavbu potřeba:

1. Mamiya Polaroid Back
2. Plechovka, nejlépe od nápoje
3. tvrdý papír
4. cable bindery
5. pravítko, trojúhelník
6. jehla/špendlík
7. jemný šmirglpapír
8. elektrikářská páska
9. šupléra
10. odlamovaní nůž
11. + ještě pár věcí, ke kterým se dostanu později.

Dírková komora je na dřeň zjednodušený princip fotoaparátu. Malá dírka promítá jakž takž ostrý a velmi tmavý obraz, nezáleží na vzdálenosti aparátu od foceného předmětu, všechno bude stejně ostré. Čím menší dírka, tím je obraz v zásadě ostřejší a také tmavší, čím blíže je dírka fotocitlivému materiálu, tím je obraz světlejší a úhel záběru větší. Pro výpočet clonových čísel a časů můžeme použít program Pinhole Designer.

Navrhl jsem si komoru takovou, aby měla úhel záběru podobný jako cca objektivy 24 – 21 mm na kinofilmu. Pro rozměry pole pack filmu vyšla vzdálenost dírky od filmu cca 65 mm.

Nad polaroid záda jsem postavil vlastně takovou krabičku. Moc jsem se s tím nepiplal, nebylo žádné lepení a zasychání lepidla. Sešil jsem krabičku k sobě sešívačkou a oblepil elektrikářskou páskou, což je největší přítel fotografa.

Protože ale clonová čísla dírkových komor se pohybují v řádu stovek a expozice v oblasti sekund až minut, je potřeba takovou dírkovou komoru usadit nejlépe na stativ. Pro tento případ jsem si udělal improvizovaný závit pro stativový šroub. Posloužila mi laťka z měkkého dřeva z obi a jedna redukce na malý stativový závit, kterou jsem zašrouboval (zamlátil kladivem) do převrtané dírky.

Nyní následuje možná ten nejdůležitější krok. Výroba samotné dírky. Na její kvalitě bude záviset kvalita snímku. Pokud bude moc velká, snímky budou rozplizlé, pokud bude moc malá, budete i za slunného dne exponovat třeba minutu a pokud bude opravdu malá, snímky budou opět rozplizlé vlivem difrakce světla. Návodů jak vyrobit dírku je po internetech mnoho, tohle je moje troška do mlýna. Vezměte kus hliníkového plechu z plechovky. Nejlépe někde zprostředka. Položte ji na podložku a přiložte na ní jehlu či špendlík. Nyní pomalu tlačte jehlu do plíšku, dokud se neobjeví na druhé straně. Nyní to ještě opatrněji zopakujte z druhé strany. Trochu jehlou v dírce zatočte, ať je pokud možno kulatá, ale netlačte už jehlu dovnitř. Nechceme mít dírku moc velkou, zvětšit ji můžeme vždy, menší musíme vyrobit novou. Nyní vezměte velmi jemný brusný papír a jezděte s ním kolem dírky na obou stranách. Zahladíte tak nečistoty a okraje dírky. Takhle vypadá taková dírka (v pozadí Homer Simpson).

Jak ale změřit velikost průměr dírky? Jedna možnost je vložit ji do zvětšováku a při daném zvětšení si ji promítnout a změřit, druhá, poněkud jednodušší, je vyfotit si ji s pravítkem tak jak ji vidíte na obrázku a fotky si přiblížit v počítači. Výsledek vypadá nějak takto.

Teď zbývá už jen změřit si kolik pixelů je jeden centimetr a kolik pixelů měří dírka. Za použití matematické metody zvané trojčlenka dojdeme k přibližnému průměru, který je pro naše potřeby přesný až až. Dírka na obrázku má například průměr cca 0,33 m. Za pomocí programu Pinhole Designer si necháme spočítat clonu (v mém případě cca f/203) a také rovnou expoziční tabulku pro tuto clonu. Dírku pak přilepíme na onu krabičku a celé to svážeme dohromady cablebindery. Fanjšmejkři si můžou vnitřek krabičky vymatovat černou barvou. Nyní je dírková komora hotová a připravena k použití.

Jak takový vynález vesmírného věku fotí? Vcelku dobře, posuďte sami:


Fotil jsem na Fuji FP100c a neprodlužoval jsem expozici kvůli Schwarschildovu jevu, takže jaký čas vám vyjde, na takový fotíte a pokud bude o trochu delší, nic se neděje.

P.S. Nezapomeňte si před focením vytáhnout planžetu, kryjící film ;-)

Děkujeme Bennovi za návod!
Benn Murhaaya [facebook]





Žádné komentáře:

Okomentovat